Podzimní členská schůze 2019

Poslední listopadovou sobotu neproběhlo jen rozsvěcování vánočního stromku, ale také podzimní členská schůze naší společnosti. Velmi příjemným zpestřením hned na úvod byl křest ornitologické knížky nejen pro děti – Pohádky z Vysoké jedle, jejíž autory jsou Kateřina Ševčíková a Daniel Křenek. Druhý zmíněný se poté ujal slova a seznámil přítomné s hlavními příčinami povodní a sucha z globálního, ale i regionální pohledu. Po přestávce M. Mandák informoval členy o zakázkách společnosti za rok 2019 a s její účastí ve správních řízeních. P. Molitor poděkoval všem členům za aktivní pořádání tradičních osvětových akcí ČSO v územní působnosti SOS. Následně je seznámil se spoluprací s mateřskou pobočkou na projektu Krajina pro čápy, během kterého bylo nebo bude sníženo hnízdo čápa bílého na čtyřech místech v Moravskoslezském kraji. Poté byl promítnut videozáznam o problematice nárazů ptáků do skel, na jehož přípravě se podílel M. Jakubec. Na toto velmi problematické téma a způsoby jeho možného řešení navázal E. Tošenovský se svou prezentací. P. Molitor informoval členy se zapojením pobočky do monitoringu ptačích oblastí (pokud ČSO uspěje ve výběrovém řízení) a s mapováním hnízdního výskytu labutě velké v roce 2020, jehož koordinace bude dále rozvedena na jarní členské schůzi. Z. Polášek blíže seznámil členy o možném výkupu mokřadní louky naší pobočkou na k. ú. Bludovice.  Poté byl jednohlasně schválen plán činností na rok 2020, přičemž jeden z jeho bodů je i obnovení ornitologického (přírodovědného) kroužku pod vedením E. Morava. Jelikož čas vyhraněný pro „oficiální“ část schůze se neúprosně blížil ke konci, E. Tošenovský jen v krátkosti zmínil základní informace z kanceláře ČSO a K. Ševčíková prezentovala výsledky odchytové akce Acrocephalus. Podařenou tečkou na konci bylo vystoupení M. Tvarůžky, který přítomným blíže rozvedl bionomii a výskyt lyskonoha ploskozobého na Hlučínské štěrkovně na přelomu loňského a letošního roku. „Neoficiální“ část schůze se pak protáhla ještě do pozdních odpoledních hodin v jedné nejmenované, ale přesto již tradiční ostravské hospůdce.

Děkujeme všem přítomným (více jak třetině z celkového počtu členů SOS) za účast a budeme se těšit na jaře příštího roku na opětovné setkání.