Představovat sýčka obecného (Athene noctua) ornitologické, ale i široké veřejnosti by byla zbytečná ztráta času, jelikož tato malá sovička je v povědomí nás všech od doby, kdy jsme se učili vyjmenovaná slova po s. Možná právě proto někteří čtenáři vidí potenciálního sýčka v každé druhé sově, kterou zahlédnou nebo uslyší. Kéž by to byla pravda.
V dnešní době totiž sýček obecný patří mezi kriticky ohrožené druhy ptáků a každé jeho pozorování je výjimečným zážitkem. Pravděpodobně za pět minut dvanáct jsme si to uvědomili. Díky odborníkům z řad ČSO a jejich praktické ochraně začala pomalu prosperovat jeho populace v severozápadních Čechách. Na jiných místech takové štěstí nemáme. V roce 2015 zkontrolovali Martin Mandák a Patrik Molitor v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Ostrava-město a Opava přes 260 lokalit a zjištěni byli pouze dva sýčci. V roce 2016 už žádný, přestože byly na místech výskytu vyvěšeny hnízdní budky.
Severomoravští ornitologové pravidelně vytipované lokality kontrolují, ale bez kladného výsledku. Naděje však svitla letos. Zcela náhodou při debatě s jedním provozovatelem usedlosti zaznělo, že na něm viděl dvě malé sovy. Samozřejmě ornitologům proběhla myšlenka, že se pravděpodobně jedná např. o kalousa ušatého (Asio otus), který se na podobných místech rovněž zdržuje. Přesto se v srpnu Patrik Molitor a Jarek Kubenka na statek vypravili a nestačili se divit vlastním očním. Na usedlosti nalezli hromadu velikostně odpovídajících vývržků a vypelichaná pírka sýčka obecného. Samotné jedince však neviděli.