Když jsme v zimě instalovali podložku pro čápy černé, kteří tou dobou byli v Africe, s velkým nadšením jsme čekali na jarní přílet. Teprve v půli dubna se nad lesem objevil první čáp a za pár dní i druhý. K mé velké radosti pár podložku obsadil a začal přistavovat hnízdo. Při další kontrole jsem viděl sedící samici na hnízdě. Koncem května, kdy jsem očekával mláďata, bylo hnízdo prázdné. Tedy, byl jsem o tom přesvědčen. Zklamání bylo velké a řekl jsem si, že se snad hnízdění podaří za rok. Najednou jsem v polovině července pozoroval čápa, jak letí od hnízda. Proto jsem zpozorněl a druhý den jsem se vydal jen tak na procházku k hnízdu. Nemohl jsem uvěřit svým očím – radost byla veliká. Na hnízdě stála dvě odrostlá mláďata. Zázraky přírody se stále dějí. Snad budou černí duchové lesa, jak se jim mezi ornitology říká, stále součástí naší avifauny. Tak šťastný let!
Text: Martin Miškovský
Foto: Dušan Boucný
