Pokyny pro autory

Rukopisy – redakce přijímá rukopisy v programu MS Word zaslané e-mailem. Formát kapitol, podkapitol, textu a tabulek by měl odpovídat formátu v tomto čísle. Tabulky (v nejjednodušší možné formě) vkládejte buď přímo do textu (vytvořené ve Wordu), nebo zvlášť v programu MS Excel, u grafů připojte i tabulku výchozích hodnot. Kontrastní snímky v digitální podobě musejí odpovídat hlavnímu tématu článku, příp. se může jednat o biotopy apod. (především k delším článkům). Všechny přílohy opatřete popisem. Vědecká jména druhů a rodů v závorce uvádějte takto (kurzivou), v textu je neopakujte (kromě Souhrnu). Česká jména rostlinných i živočišných taxonů uvádějte podle nejnovějšího názvosloví. Všechny články procházejí recenzním řízením. První autor obdrží před odesláním materiálu do tisku soubor ke korektuře ve formátu PDF, následně i separát svého článku ve stejném formátu.

Členění příspěvků – rukopis článku musí obsahovat: 1. výstižný název článku a jeho překlad do angličtiny (může zajistit redakce), 2. celé jméno autora(ů) bez titulu(ů) a adresu(y) včetně e-mailu(ů), 3. vlastní text rozčleněný u delších prací na kapitoly Úvod (vstup do problematiky, cíl práce), Popis prostředí/území (může být součástí následující kapitoly), Materiál a metodika (nebo naopak), Výsledky, Diskuse (vlastní názory, konfrontace výsledků s literaturou), příp. Závěr (zhodnocení výsledků včetně širšího pohledu na problematiku, podněty pro další výzkum atd.) a Poděkování; mohou být uvedeny i další kapitoly, 4. Souhrn (shrnutí nejpodstatnějších informací, zejména výsledků) a jeho překlad do angličtiny (může zajistit redakce), 5. Literatura/Zdroje. U kratších příspěvků není vlastní text členěn na výše uvedené kapitoly (příp. poděkování vložte na konec textu). Ostatní články (konference, exkurze, osobní zprávy, recenze aj.) nejsou opatřeny překlady ani souhrny.

Citace – v seznamu literatury/zdrojů uvádějte jen práce citované v textu. Následuje-li v textu za sebou více odkazů, jsou řazeny chronologicky. Odkazy v textu a citace v seznamu musejí odpovídat následujícím pokynům, které vycházejí až na některé výjimky z platné normy bibliografických citací (ČSN ISO 690-1 a 690-2). Příklady citací v textu: … jak uvádějí Heath et Evans (2000), Paclík et al. (1990) zmiňují…, … (Glutz et Bauer 1994). Ústní a písemná sdělení citujte jen v textu „in verb.“ a „in litt.“, nepublikované údaje citujte za příjmením autora zkratkou „nepubl.“. Skloňování jmen autorů by mělo odpovídat pravopisným normám pro český jazyk.

Příklady citací v seznamu literatury/zdrojů (další ukázky naleznete v příspěvcích tohoto čísla; redakce navíc může zájemcům zaslat elektronický seznam všech citací použitých v čísle 20 a novějších):

ČSO. (ed.) 2016. Birds.cz: pozorování ptáků [on-line]. © ČSO 2016, [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: . ČSO. (ed.) 2017. Birds.cz: pozorování ptáků: puštík bělavý – Strix uralensis [on-line]. 7. 5. 2017, [cit. 2017- 12-01]. Dostupné z: .

Hudeček, J. (ed.) 1991. Materiály k avifauně severní Moravy a Slezska – 1: pozorování v roce 1990. Acrocephalus (Ostrava), 1991, roč. 12, č. 13, s. 54–81. [Pozn.: zpravodaj Acrocephalus z roku 1991 a od roku 1994 včetně citujte s lokací vydání: Acrocephalus (Ostrava); časopis se stejným názvem je vydáván také ve Slovinsku!]

Glutz von Blotzheim, U. N., Bauer, K. M. (eds.) 1994. Handbuch der Vögel Mitteleuropas: Band 9: Columbiformes–Piciformes. 2., durchges. Aufl. Wiesbaden: AULA-Verlag, 1994. ISBN 3-89104-562-X.

Heath, M. F., Evans, M. I. (eds.) 2000. Important Bird Areas in Europe: priority sites for conservation: vol. 1: Northern Europe. 1st ed. Cambridge: BirdLife International, 2000. BirdLife Conservation Series No. 8. ISBN 0-946888-34-5.

Hudec, K. (ed.) 1983. Fauna ČSSR: sv. 24: Ptáci – Aves: díl III/2. 1. vyd. Praha: Academia, 1983.

Hudec, K., Čapek, M., Hanák, F., Klimeš, J., Pavíza, R. 2003. Soustava a české názvosloví ptáků světa = World bird species: checklist: scientific and Czech names. 1. vyd. Přerov: Muzeum Komenského, 2003.

Mandák, M. 2004. Ornitologický význam Heřmanického rybníka z hlediska ochrany přírody. Ostrava: Ostravská univerzita. Přírodovědecká fakulta. Katedra fyzické geografie a geoekologie, 2004. 70 s., 16 s. příloh, 2 mapy a 2 tabulky. Vedoucí diplomové práce doc. RNDr. Drahomír Kondělka, CSc.

Paclík, M., Holub, A., Krausová, H., Hampl, R. 2003. Stav poznání avifauny Bohdanečského rybníka v letech 1995 až 2002 – byl dosavadní výzkum dostačující? Sylvia, 2003, roč. 39, s. 53–66. ISSN 0231-7796.

Polášek, Z. 1995. Návrh významného ptačího území Heřmanský stav – Stružka. In Významná ptačí území v České republice. Sborník referátů Kostelec nad Černými lesy, 7.–8. dubna 1995. Praha: ČSO, 1995. s. 76–79.

[Pozn.: pokud je uveden editor sborníku, uveďte jej před místo nebo číslo vydání takto: Ed. Š. Neuschlová.] Vavřík, M. 2004. Přehled pozorování akceptovaných FK ČSO do 31. 12. 2003 s výpisem ostatních známých pozorování posuzovaných druhů [on-line]. 2004, [cit. 2005-02-02]. Dostupné z: <http://fkcso.cz/fk/>